Mário Bihári

Mário Bihári a Bachtale Apsa

Mário Bihári vystupuje v současnosti zejména s romskou kapelou Mário Bihári a Bachtale Apsa. Tato formace je mladou a nadějnou štikou v rybníce romských kapel. Její atraktivitu pro diváky už zdaleka nepřináší jen popularita jejího frontmana Mária Biháriho. Kapela je zajímavá už svým obsazením. Akordeon, případně klavír Mária Biháriho doprovází kytarista a vynikající zpěvák Peter Horváth. Většinu sólových vokálů zastává talentovaná zpěvačka Sára Kaliášová (při poslechu sotva budete věřit, že je jí teprve šestnáct let) a rytmus dobarvující perkuse vede nejmladší člen kapely, Radek Sivák, který již ve svých dvanácti letech sbíral zkušenosti s pražskou romskou skupinou kapelou Bengas. Zatímco v přední linii kapely stojí dynamické mládí, rytmický spodek vede jeden z nejvyhlášenějších basistů u nás a kolega Mária Biháriho z kapely KOA, František Raba. Sestavu příležitostně doplňuje houslista Adam Pospíšil, který zkušenosti s romskou hudbou načerpal zejména se známou romskou kapelou Terne Čhave. Romský název „Bachtale Apsa“ znamená v překladu Šťastné slzy a kapela jím vyjadřuje pestrost nálad, které je romská hudba schopna přinést. Vystoupení kapely je nabyté hudbou balkánských, maďarských, rumunských i slovenských Romů. Nechybí ani skladby tzv. sinti jazzu a klasické čardáše. Skvělé vokály a brilantní muzikantské výkony ve strhujících rytmech jsou přednosti, které z Bachtale Apsa činí romskou hudební klasiku v nejlepším slova smyslu.

Ukázky vystoupení najdete v rubrice mp3 a videa.

Samostatný profil kapely ZDE

Mário Bihári a Bachtale Apsa jsou:

Mário Bihári- akordeon, klavír, zpěv

Sára Kaliášová- zpěv

Petr Horvát- kytara, zpěv

František Raba- baskytara, kontrabas

Radek Sivák- perkuse

Adam Pospíšil- housle   

 

Sólové vystoupení Mária Biháriho

Sólové vystoupení Mária Biháriho je skloubením romské linie a písničkářské tvorby. Během jeho koncertu zní autorské staré i nové skladby, z nichž některé již téměř zlidověly a tradiční romské čardáše. Výsledkem je náladově pestrá hudební fantazie, která vychází z tradice koncertů se Zuzanou Navarovou. K tomu Mário přimíchává ohnivé koření tradičního cikánského temperamentu, k čemuž si někdy zve také hosty z řad vynikajících romským muzikantů. Mário Bihári se v roce 2008 stal také posilou již zmíněné progresivní romské hudební formace Terne čhave z Hradce Králové.

Mário Bihári je výjimečný romský zpěvák, klavírista, akordeonista a klarinetista. Věhlas získal zejména dlouholetou spoluprací se zpěvačkou Zuzanou Navarovou v kapele KOA, ale v posledních letech se etabluje jako samostatná hudební osobnost, která září zejména na poli romské hudby. Od osmi let je nevidomý, základní školu vychodil ve slovenské Levoči a pak se usadil v Praze, kde vystudoval konzervatoř Jana Deyla. V roce 1998 se stal členem skupiny KOA, která spolupracovala s interpretační dvojicí Zuzana Navarová- Ivan Gutiérrez. V roce 1999 vychází album Skleněná vrba a koncertní Zelené album (2000). Po odchodu Ivana Gutiérreze se Mário začíná podílet vlastními písněmi na tvorbě kapely. Zlatá deska Barvy všecky (2001) a následná Jako Šántydéví (2003) obsahují přibližně ze čtvrtiny jeho sklatby. Po smrti Zuzany Navarové v prosinci 2004 se Mário stal hlavním autorem skupiny KOA, která vydává v roce 2006 album KOA a o dva roky později desku s názvem Dobře nám, na které opět Biháriho skladby tvoří více než 50% repertoiru.  

K hudebním aktivitám Mária Biháriho patří kromě toho ještě skládání pro nejrůznější divadelní představení (v současnosti se například chystá spolupráce s Bárou Hrzánovou). Příležitostně se zúčastňuje charitativních akcí a pomáhá neziskovým organizacím, které se věnují práci s dětmi.

Je již jen zajímavostí na závěr, že ke všem hudebním aktivitám je Mário Bihári stálým členem reprezentace České republiky v nejznámějším sportu pro nevidoucí, v tzv. Gollballe, se kterou objíždí mezinárodní turnaje a mistrovství. Poslední velkou akcí českých gollballistů byl v červnu 2007 kvalifikační meeting na olympiádu v Pekingu, který se konal v brazilském Sao Paulu, ze kterého bohužel česká reprezentace nepostoupila přes Venezuelu. Snad za čtyři roky.